Nastoupili jste nově na pozici aktivizačního pracovníka a přemýšlíte, jak nejlépe začít? Mnoho organizací je na tyto situace připraveno a pokud nastupujete do aktivizačního týmu, vaši kolegové vás začátky jistě provedou. Není to tak ale všude. V nejednom domově pro seniory je pouze jeden aktivizační pracovník pro celý domov a pokud byla vaše pozice nějakou dobu neobsazená, budete začínat na zelené louce. Pak se vám určitě bude hodit těchto pět kroků…

Krok 1: Poslouchejte klienty a ptejte se

V první řadě se na novém místě potřebujete zorientovat. Váš hlavní úkol na pozici aktivizačního pracovníka je udržovat klienty v dobré psychické kondici a náladě. Na první pohled se to může zdát banální, ale je to velmi důležitý úkol.

Program budete připravovat pro klienty, a proto je v první řadě potřebujete poznat. Osobně a co možná nejlépe. Obejděte pokoje a s každým si chvíli v klidu popovídejte. Váš hlavní úkol teď je hodně poslouchat, ale nebojte se „pustit“ nějakou informaci i o sobě. Měl by to být rozhovor, ne výslech ani zkoušení, proto klidně zmiňte, že jste na dovolené navštívili město, ze kterého např. klient pochází. Začínáte tak budovat vztah a důvěru. Zároveň se nebojte ptát. Potřebujete totiž zjistit:

  • Jak se klient/ka cítí? Jak se mu/jí daří?
  • Odkud pochází?
  • Jaká je jeho/její profese?
  • Jaké jsou jeho/její zájmy a koníčky? Co rád/a dělá?
  • Jaké aktivity by neměly podle něj/ní v programu chybět? A kterých z nich by se účastnil/a?

Je dobré si dělat poznámky, ale doporučuji si je zapisovat až poté, co odejdete z pokoje. Při rozhovoru s kamarády u kávy si také nezapisujete, ale soustředíte se na ně.

Pokud si teď říkáte, že tohle přece není žádná aktivizace, tak vězte, že je. A velmi intenzivní. Připomeňme si totiž, že právě rozhovor a vyslechnutí může být to, co klientovi chybí k tomu, aby se cítil dobře.

Ptejte se hlavně klientů, ale informace sbírejte všude. Pomohou vám určitě i ostatní kolegové a užitečné informace najdete také v dokumentaci klientů. Je dobré do ní nahlédnout ještě před samotným rozhovorem s klientem, protože pak budete snáze vědět, na co se ptát a kam v rozhovoru směřovat.

Krok 2: Přemýšlejte a plánujte

Z předchozího kroku máte velmi pravděpodobně velkou kupu poznatků. Teď nastává čas si nad ně v klidu sednout, roztřídit je a zamyslet se nad nimi. Některé věci už asi z rozhovorů tušíte, aniž byste museli koukat do poznámek. I tyto postřehy si zapište, rozhodně se budou ještě hodit.

Pro začátek se podívejte na to, kdo z klientů ocení spíše individuální setkávání a kdo se rád bude účastnit skupin. Zcela jistě vám vznikne také skupina klientů, kteří budou někde mezi. To budou např. ti, kteří vám řekli, že by nikam na skupinové aktivity nechodili, že mají rádi svůj klid, ale vy z nich tak trochu cítíte, že to nebude tak jednoznačné. 😉

Klidně si klienty rozepište do tabulky nebo zkrátka tří sloupečků. Hned na první pohled tak uvidíte, jak velkou část času, který máte k dispozici, bude třeba počítat na individuální práci. U toho ale zatím zůstaňte a zamyslete se nad skupinovými aktivitami.

Vyjděte ze zájmů a tipů od klientů, které máte ve skupinovém sloupečku.

  • Co je zajímá?
  • Jaké aktivity vám navrhli?
  • Co naopak napadá vás dalšího, co by se třeba mohlo konat a klienty to ani nenapadlo?

To všechno si sepište na jeden papír. Všechny možné aktivity, které vás napadnou nebo vzešly z rozhovorů. Kromě toho, že z tohoto seznamu budete vybírat teď, bude pro vás cenným zdrojem inspirace i do budoucna.

Při plánování aktivit mějte na mysli, že se jich budou účastnit dospělí lidé!

Ze svého seznamu vyberte pět takových, u kterých se dá na základě sesbíraných informací předpokládat největší zájem ze strany klientů. Vyberte aktivity řízené, ale i takové, při nichž se „jen tak něco dělá a u toho povídá“. Typicky je takovou neřízenou aktivitou třeba zahradničení nebo vaření. Pak už je jen rozprostřete do pěti všedních dní a vytvořte tak první rozvrh aktivit.

Při tvorbě rozvrhu myslete také na to:

  • aby se všichni stihli dostavit – zohledněte denní program ostatních činností v domově (snídaně, hygiena…). Kolegové pečovatelé by vám nebyli moc vděční, kdybyste se jim aktivitou trefili do největšího frmolu. 😉
  • kdy budou klienti nejvíce aktivní a kdy jsou naopak zvyklí odpočívat
  • které dny působí v domově např. fyzioterapeut nebo psycholog. Ne, že by se v ten den nemohlo nic konat, ale bude prima, když nebudou mít klienti např. v jeden den nálož pohybu a zbytek týdne ani ťuk.
  • že jedna lekce dlouhá 60 minut v reálu zabere klidně minut 120, protože před začátkem bude třeba některým klientům aktivitu připomenout a po skončení se buď zapovídáte nebo nějakou chvíli zabere doprovod na pokoje.

Po stanovení časů skupinových aktivit si rozplánujte i práci s jednotlivci. Pokud máte dva „individualisty“ na pokoji, zamyslete se nad tím, zda by bylo možné pracovat s oběma naráz. Získáte tak více možností na aktivity a zároveň je podpoříte v komunikaci mezi sebou (která bohužel nebývá valná). Pokud máte klientů na individuální aktivizaci víc než času, můžete s nimi pracovat také ve dvoutýdenním rytmu.

Krok 3: Připravte si testovací týden

Hned na úvod si ale řekněme důležitou věc: testovat se bude rozvrh a klienti budou testovat aktivity, nikoliv, že by někdo testoval klienty, kolik toho zvládnou. Respektive, trochu taky, ale zcela nenápadně a oni si toho rozhodně nesmí všimnout. 😉

Rozvrh máte připravený, a tak je třeba aktivity naplnit konkrétním obsahem. Vždycky je dobré si práci smysluplně a užitečně usnadnit. Jedna z možností, jak to udělat v tuto chvíli, je zaměřit program na celý týden na jedno téma. Takové téma by mělo být co možná nejneutrálnější, tedy takové, které s největší pravděpodobností zaujme ženy i muže, takové, se kterým se většina z nás za život setká. Může to být něco z kultury, ze sportu nebo třeba z domácnosti. K tomuto tématu pak směřujte všechny skupinové aktivity daného týdne. Ku pomoci vám v tomto případě budou bezpochyby lekce Mozkocvičírny.

Pro inspiraci by pak takový testovací skupinový program mohl vypadat třeba takto:

Téma týdne: Na zahradě
Pondělí – Kognitivní trénink – uvedení do tématu týdne (Mozkocvičírna lekce 22/2020 – Na zahradě)
Úterý – Jako doma – přesazování zahradních/balkonových/pokojových rostlin
Středa – Cvičení na židlích – cviky inspirované činnostmi na zahradě (hrabání trávy, sklizeň ovoce…)
Čtvrtek – Klub deskových her – zahradní posezení s kartami (prší, žolíky, mariáš)
Pátek – Čtenářský klub – Karel Čapek: Zahradníkův rok

S tématem týdne budete moci pracovat i s individuálními klienty – v rozhovoru, práci se vzpomínkami… Ale o tom zase příště. 😉 Každopádně, s jednotlivci, pokud jste se přímo nedomluvili na konkrétní aktivitě, jděte z počátku spíše cestou (řízeného) rozhovoru.

Krok 4: Osobně zvěte klienty a testujte program

Vše je připraveno a je na čase pozvat klienty, aby vám s otestováním rozvrhu pomohli. Pro každého z nich si připravte vytištěný rozvrh (pozor na velikost písma, aby to bylo pro všechny čitelné). U každého z těch, které chcete pozvat na skupinové aktivity (sem spadá i několik z „mezi skupiny“), se osobně zastavte a pozvěte ho.

Klidně se už teď domluvte, co by koho zajímalo a kam se přijde podívat. Společně pak vyznačte do jeho rozvrhu, na které aktivity jste se domluvili a tabulku nechte na dobře viditelném místě. Vy si nezapomeňte poznamenat jméno, protože nelze spoléhat, že si klient sám vzpomene. Zejména, pokud dosud na žádný program nechodil.

Nebojte se požádat klienty o pomoc. Řekněte jim už při pozvání, že je pro vás důležitý jejich názor a že vám záleží na tom, aby speciálně ona nebo on na aktivitu přišli. Uvidíte, že budou hned zvědavější. 😉

Při aktivitách si všímejte:

  • kdo se zapojuje aktivně a kdo je spíše pozorovatel (obojí je v pořádku)
  • jestli se někdo nenudí, není otrávený, stranou
  • kdo s kým si tzv. ladí nebo neladí (V tomto bodě je dobré se poradit se zkušenějšími kolegy, kteří vás jistě upozorní, pokud se někdo s někým nesnese. Udělejte to dřív, než půjdete klienty zvát. Ty, kdo se nesnesou pozvěte na odlišné skupiny.)

Po každé aktivitě se ptejte konkrétních klientů, jak se jim setkání líbilo, co je bavilo a zda se příští týden přidají zase. Dostanete tak velmi rychle zpětnou vazbu, co funguje a co a jak pozměnit. Je užitečné si sesbírané informace poznamenat. Mimo jiné i proto, že se k nim můžete časem vrátit a uvidíte, jakých pokroků nebo úspěchů jste dosáhli (třeba za půl roku zjistíte, že mrzout, který po testovací lekci prohlásil, že nikam chodit nebude, je nakonec nejaktivnějším členem jiné skupiny).

Krok 5: Vymyslete dlouhodobý plán

Pokud se v uplynulém týdnu ukázalo, že se některá aktivita netěšila úspěchu, zamyslete se nad tím, proč tomu tak bylo. Zpětná vazba od klientů vám v tom hodně pomůže, ale třeba uvidíte i něco jiného (vliv má i počasí, konkrétní lekce se mohl účastnit někdo, kdo rušil…).

Pomůže, když si položíte tyto otázky:

  • Co se osvědčilo?
  • Co klienty bavilo?
  • Kdy byli klienti aktivní?
  • Co se naopak neosvědčilo a proč?
  • Kdo s kým si rozumí a koho je naopak lepší k sobě nepouštět?

Podle toho, na co jste přišli, je-li to třeba, rozvrh poupravte. Jakmile budete mít hotovo, poblahopřejte si a oslavte to. Právě jste postavili základy. Sice ještě bude na čem pracovat, ale už máte na čem stavět. 😊

Až doslavíte, připravte si plán na následující měsíc. Vyberte pro každý týden jedno téma a k němu vztáhněte náplň jednotlivých aktivit. Tohle už budete mít hotové za chvíli. Příprava na konkrétní lekce pak bude mnohem rychlejší, protože nebudete muset vymýšlet pokaždé něco nového. Už budete vědět, po jakých tématech se ohlížet a jaké pomůcky k tomu máte nebo by se mohly hodit.

Každý další měsíc, který takto budete plánovat, vám půjde rychleji a snáz.

Těchto pět kroků určitě neprojdete za jeden týden. Pokud jste v domově, kde je málo klientů, můžete mít za dva týdny hotovo. Ale klidně tento proces může trvat i týdny čtyři. Je možné, že to zvenčí vypadá, že si nemůžete dovolit dva až čtyři týdny jen plánovat a nevěnovat se aktivizaci. Pokud to teď napadlo i vás, tak se na to celé pojďme ještě rychle kouknout z jiného pohledu.

  • Každý rozhovor s klientem je aktivizací. Zejména, pokud je řízený a vy se správně ptáte. Vedete totiž klienta k tomu, aby přemýšlel aktivně a pravděpodobně jinak, než je zvyklý.
  • Když klienty zvete na nové aktivity a domlouváte s nimi, kterých se zúčastní, aktivně s nimi plánujete a opět po nich chcete činnost, kterou možná už docela dlouhou dobu nemuseli dělat.
  • Každá aktivita, které se klient zúčastní, je aktivizací. Když se jí ale účastní s tím, že vás bude zajímat jeho/její názor, je to ještě o úroveň víc.
  • Když vám klient dává zpětnou vazbu, cvičí mimo jiné také krátkodobou paměť. A také získává pocit (a ten by měl být oprávněný), že má vliv na svůj život.

Všechno z toho se rozhodně počítá a není to málo. Dokonce mnohem víc než vystřihovat ježky z papíru a lepit na ně jablka. 😉